Robot musí plnit zadaný úkol, ovšem když je víc robotů, mohou si ve svém poslání překážet co pak? Měli by spolupracovat, nebo si jít tvrdě za svým?
Počítačové neuronové sítě je věc, u které je jen otázkou času, kdy budou zdokonaleny a rozšířeny natolik, že nám budou říkat, co a jak máme dělat a jak se máme chovat. Zní to poměrně děsivě, ale musíme si uvědomit, že software to dělá již dávno, a nemáme s tím sebemenší problém. Příkladem může být semafor, který nám na základě barev vysílá jasné pokyny, zda máme jet či nikoliv, a my jej velmi ochotně posloucháme.
Automatizované procesy postupem času začnou pronikat do velkého množství každodenních činností. A proto se nyní lidé snaží přijít na to, jak neuronové sítě naprogramovat, aby se mezi sebou chovaly produktivně a ne kontraproduktivně. Vědci se momentálně zaměřují především na to, jak by se programy chovaly, kdyby narazily na sociální dilemata, typu zda být agresivní či nikoliv, jak co nejlépe splnit svůj úkol a zda mají spolupracovat.
Příkladem opět může být doprava. Jeden agent neuronové sítě řídí semafor, druhý MHD. Pokud by byl agent řídící MHD příliš agresivní chtěl by dopravit cestující za každou cenu na určené místo. Došlo by však k velkým dopravním komplikacím. Je tedy nutné, aby agent slevil na svém úsilí a domluvil se s agentem řídícím semafor tak, aby vše bylo co nejplynulejší.
Chování robotů bylo testováno na jednoduchém příkladu, kdy oba měli získat jablíčko. V momentě, kdy jablíček začalo ubývat, oba spolu začali soupeřit. Podobně tomu bylo i v případě, kdy měli ulovit jiného robota, zpočátku spolu nespolupracovali, ale později přišli na to, že spolupracovat je pro ně výhodnější.